Bulharsko

Postřehy z dovolené 2007

září 2007

                                                                           

 

Tak tu máme září. Sezona v Bulharsku pomalu končí a já si rekapituluji, co mi 5 týdenní pobyt na pobřeží přinesl za nové pozitivní i negativní poznatky. Jezdím do Bulharska již 20 let, vždy na delší dobu. Letos zde budu trávit i silvestra 2007/08, znovu letiště Burgas opět funguje i přes zimu, velmi se těším na půlnoční přípitek na moři, na mostě v Burgasu.

 

Zkusím se nejprve pozastavit nad negativy. V listopadu 06, když jsem byla v Burgasu, tak se vše připravovalo na vstup Bulharska do EU /jak říkají Evropejsky sojuz/. Nikdo nevěděl,co má očekávat, zda je to pro obyčejné lidi dobré, nebo ne. Nyní již to vědí, nesetkala jsem se s jediným člověkem, který by si vstup do EU vychvaloval. Snad jenom svobodnější cestování, ale na to prý stejně nemají.

Zahraniční investoři i místní se rozhodli, že zničí veškerou přírodu podél pobřeží a mohu říci, že se jim to daří. Jak jinak si vysvětlit, že krásné  písečné duny mezi Nesebarem a Slunečním pobřežím, které byly evropskou chloubou téměř zmizely. Namísto nich se zde tyčí nové apartmány. Jak jinak si vysvětlit, že celé dříve krásné městečko Sluneční pobřeží, chlubící se zelení a hájky již díky výstavbě stromy může počítat na prstech ruky. O pomalu ničící se přírodě u Sozopolu ani nemluvím, pomalu zde mizí lesy a u těch, které ještě jsou naleznete cedule pozemek na prodej. Člověka bolí srdce, když čte o ničení deštných pralesů, ale když na vlastní oči vidí, jak mizí příroda tam,kde strávil spoustu pěkného života, o to je to bolestivější, bolestivější, že lidská ruka dokáže zničit kvůli zisku i les, který roste desetiletí.

                                                                   

Dříve malé městečko Černomorec je pomalu k nepoznání, teda spíše bude, protože  jsem zjistila, že nejen centrální část, ale hlavně celé okolí bude zastavěno, okolí skal,kam se lidé chodili dívat na krásnou přírodu s mořským panorama je již rozparcelováno. A do budoucna , jak říkají místní , do několika let i armádní pozemky budou prodány, to znamená, že výběžky, které tvoří další krásná panoramata, na nich se budou čnít další a další apartmány.

Svět se asi zbláznil a investoři také. Tisk v Bulharsku žasne, v rezervaci Strandža dělají lidé živý řetěz, chtějí tak uchránit přírodu.

Ale přesto zůstává Bulharsko jednou z nejlevnějších zemí v Evropě, kde může český občan trávit dovolenou. Zemí s jedním z nejčistčích moří v Evropě - a pozor, čistotu vody neposuzujte podle její čirosti, v jedné oblasti Středozemního moře dělali průzkum čistoty vody , v místě, kde je voda průzračná a testy skončily katastrofálně. Proto trochu naplavené mořské trávy nemůžeme nazvat znečištěnou vodou, přírodě prostě nemůžeme nadiktovat, co od ní chceme.

Z obchodů začínají mizet klasické bulharské potravinářské skvosty. Málokde již vidím kyselo plodovo mljako, převážně v Burgasu, odtud si ho vozím. Jedná se o skvost, který bulharům zavidí i američané, kteří se snažili odebrat /teď pozor, jsem laik/ vzorky kultur ?/snad to píši dobře/ a chtěli dosáhnout úspěchu a díky kultuře také začít dělat stejné mléko. Nepodařilo se jim to, a zjistili, že tato kultura zraje pouze v Bulharsku. Více si přečtěte v tomto článku, je opravdu zajímavý - Zde a o tom, jak je zdraví prospěšný Zde. No a teď vše válcuje Danone svoji chemií. Sirene, balkánský sýr, zrající 45 dní zdražili. Pro bulhary je to jejich poklad, kupují ho téměř denně.

                                                                        

O 100 procentním zdražení jejich dalšího pokladu, čistého slunečnicového oleje nemá ani cenu se rozepisovat.

Novinka, popelnice na tříděný odpad. Netřídí téměř nikdo. Kamarádka, která žije v Bulharsku již 32 let říká: Toho bohdá nebude, aby bulhar třídil odpad. A má pravdu. Popelnice přetékají odpadem všeho druhu. Zdražení tabákových výrobků, to je další zpráva, která bude zrealizována po novém roce. Hrozná křivda, myslí si místní. Bulhaři jsou vášniví kuřáci, nedají dopustit na svůj tabáček. Asi si teď řeknete,co to zde píši, že to škodí zdraví. Faktem je to, že mě osobně škodí zdraví život v Čechách, kde je rekordní počet aut. Jsem nekuřák a škodí mi to stejně jako nekuřákům pasivní kouření. A taky s tím nikomu neotravuji život. Tak nechme bulhara kouřit jeho na stráních vypěstovaný místní tabáček a neotravujme jim život zákazy v rámci norem EU.

Češi se učí cestovat do Bulharska individuálně. Proč by ne, vždyť je jednoduché si spočítat, proč dávat za dovolenou 12000,-, když mohu dát jenom 7 000,-. Zejména, když do Burgasu i Varny přes sezonu létají nízkonákladové aerolinie. Čehož samozřejmě využívají některé cestovky. Ale v ceně jejich zájezdů jsem nižší cenu nenašla.

Pro sezonu 2008 počítám s navýšením ceny i u nízkonákladové společnosti Skyeurope.  Cena pro rok 2007 byla totiž zavádějící cenou, to znamená, že je vždy velmi nízká. Největší částku v ceně letenky tvoří letištní poplatky, které do Burgasu dosahují až 1800-1900 Kč, plus samozřejmě cena za letenku. A určitě tahle letenka bude levnější než nabídka charterové letenky.

 

 

Co se změnilo k obrazu mému jsou WC. Podél pobřeží mizí tzv. šlapky. V letošním roce jsem na ně alespoň nikde nenarazila. Zvedá se úroveň restauračních zařízení.

 

 

  Rošiřuje se nabídka v obchodech a kdo si myslí, že Bulharsko trpí nouzí je na omylu. Seženete zde vše , co si jen přejete. I v lékárnách, kde Vám bez předpisu prodají téměř cokoliv. Antibiotika, léky , o které zde musíte prosit praktické lékaře a ti se chytají kvůli normám za hlavu si libobolně můžete v bulharské lékárně koupit bez problémů. Ještě Vám poradí jak je užívat. Takže jezdím do Bulharska se seznamem léků, která já i moji známí potřebují a nechtějí se doprošovat našemu zdravotnímu systému. Naopak, abych nemluvila o našem systému jenom v záporech, bulhaři si i základní úkony hradí, přestože platí pojištění jako my.

 

 Potraviny v Bulharsku jsou kvalitnější, než nabízené u nás. Zejména ovoce a zelenina. Denně se snažím konzumovat fantastická rajčata, která chutnají opravdu jako rajčata a před očima mám tu neidentifikovatelnou hmotu, kterou občas kupuji v Čechách a u které se nepozná, jíte-li rajče, nebo žvýkáte-li umělou hmotu. Totéž platí u broskví, melounů, prostě téměř všeho. Naši obchodníci by si měli šahnout do svědomí a přestat nás krmit nejakostním zbožím ze Španělska. Sice si za to zvednou příjmy na účtech, ale sami určitě ten sprominutím hnus nekonzumují.

Ale i další potraviny jsou nesrovnatelné. I obyčejné kuře pečené na ohni chutná fantasticky, jinak než to nakořeněné grilované z Tesca, které je nakořeněné právě proto, že před několika dny již vypršela lhůta k jeho spotřebě. Jenom mi trochu mrzí, že například v Nesebaru nejsou již ty staré klasické dva stánky, kde rybáři přiváželi čerstvé tzv. caci a čerstvé je na velké pánvi opékali a prodávali. Dnes se Vám i stane, že je dostanete předložené ohřívané z mikrovlnky. Jsou to takové ty malé rybky, které se pražené jedí celé.

 

Bulhaři jsou klidní, na nic nespěchají, vždyť nic neuteče. Klidní jsou i v obchodech - prodavači u pokladen, obsluhující v restauraci... Čech tím dost trpí. Jsme nervozní, nedokážeme pochopit, proč vše tak dlouho trvá. Ale za 14 dní si zvyknete a dostanete se do stejného klidu a pohody, začnete přemýšlet nad tím, proč se v Čechách tak hrozně za vším honíme. Vždyť ono opravdu nic neuteče. Také jsem slyšela od člověka, který s bulhary obchoduje, že je to horor.Na vše prý mají času dost. Závidím jim , říkám si, kdybych byla jako oni, kdybysme byli všichni jako oni, ubylo by infarktů /které stále svádějí na kouření/, ubylo by klientů v psychiatrických ordinacích, nebyli bysme nervozní ve frontách, neštěkali po sobě....,  prostě nám chybí klid v duši, který oni mají, přestože mají stejné starosti jako my.

Téměř všude po plážích v letoviscích jsou slunečníky. Ovšem za poplatek. A to ne za malý poplatek, ale většinou za 3-4 leva. Takže se mi stalo, že na pláži na Slunečním pobřeží , kde jsem jenom procházela jsem se chtěla vykoupat. Dala jsem si tašku asi 10m od nejbližšího slunečníku a hned přiběhl plavčík a dožadoval se 4 leva,které jsem mu nedala a raději se odešla koupat k ceduli Koupání zakázo - Nebezpečné. Neušetřila jsem si poznámku, zda neinkasuje také , že dýchám čerstvý mořský vzduch. Takže se převážně koupu v Burgasu. Nabízí se zde nádherné pobřeží. Z druhé strany, než je most, tedy nakonci je pobřeží nádherné, plno levných restaurací, sprchy na pláži . Já chodím nedaleko mostu. Je zde vždy taková spousta mista, že lituji lidí, kteří se koupou v narvaných letoviscích. Nad pláží - pobřežím je krásný, nyní již chráněný park, takže zároveň ležíte v úžasné zeleni a nikde žádná auta, pouze policie, která neustále projíždí kolem a hlídá. Někdo si řekne, ale vždyť je tam přístav. Podotýkám, přístav je tam na konci pláže, ale je opatřen velikou čističkou, která je stále hlídána, takže kvalita vody není přístavem ovlivněna. Slunečníky jsou zde zadarmo, i když je malá zona, kde stojí pár slunečníků 1 leva, ale každý slunečník je zřetelně popsán, zda je zdarma, anebo placen 1 leva. Lehátka jsou za 2 leva.

V srpnu píší noviny o neštěstí ve Varně. Velká část pobřeží zde byla tak znečištěna, že musela být uzavřena. Znečištěna byla díky tomu, že se do ní vylila kanalizace. Moře bylo plné odpadků a .........

Obávám se, aby se stejný problém nestal v Ravdě. Celé pobřeží totiž zastavěli tak, že od Nesebaru několik kilometrů je plné hotelů, apartmánů . A celou minulou sezonu zde řešili, jak to zvládne stará kanalizace. Několik dní vždy v několika intervalech jim zde netekla voda. Ale turisté jsou spokojení. Nemají se téměř kde koupat, protože Ravda nemá skoro žádnou pláž, ale zavedli městskou linku Ravda - Nesebar.  Zakoupili apartmán, kde mají výhled na moře a ostatní neřeší. Přejíždějí narvanou linkou na pláže v Nesebaru i s nafouknutým lehátkem a jsou spokojení. Jenom si nedovedu představit do budoucna, jak ty v sezoně narvané pláže v Nesebaru budou vypadat, protože výstavba zde jede na plné obrátky.

 

Taxikáři si myslí, že jsem blbá. Na nádraží v Burgasu mi vlezle nabízejí, že mi odvezou tam, či jinam a diví se , že se mi zdá cena vysoká. Mají pocit, že každý,kdo jede na dovolenou do Bulharska k moři je zaručeně za vodou. Tak vezmu telefon a zavolám si taxi přes centrálu. A vida, cena je poloviční. V listopadu 2006 jsem doletěla do Varny a chtěla pokračovat taxikem do Burgasu. Taxikář mi nabídl /je to asi 150 km/, že mi vezme za 270 leva. Tak jsem vytočila centrálu a jela za 80 leva. Nikdy již si neberu taxi na ulici, jenom když sám přijde se slušnou cenou, stává se mi na nádraží v Černomorci, že mi do Burgasu vezmou za cenu lístku.

Jinak doprava v Bulharsku je na slušné úrovni, teda co se týká intervalů, nejen po městě, ale i do letovisek. Do Sozopolu celoročně dojedete z Burgasu každou půlhodinu. Někdy, když čekám v Praze na autobus o víkendu do práce, vzpomínám na dopravu v Bulharsku. Ceny za lístky se každý rok o pár stotinek zvýší, ale to je zcela normální, zvyšuje se vše nejen v Bulharsku. Trochu zde vázne úroveň cestování, často se stane, že jedete tak starým autobusem, na který vzpomínám, když jsem byla malá-tedy na základní škole nás takovým vozili na sběr brambor a už tehdy to byla stará herka. Ale vždy doveze na místo určení, v létě mi to připomíná zkoušku našeho zdravotního stavu, ale vždy obstojím. A člověk zažije nějaké dobrodružství.

 

V srpnu dávali v bulharské TV - Nova /má opravdu stejný název jako u nás, je to také komerční TV/ pořad. Reportéři natáčeli na Slunečním pobřeží opilou nezletilou mládež z Anglie. Ti se chopili mikrofonu a hromadně křičeli, že milují Bulharsko, kde je vše skoro zadarmo. Tak mi napadlo, kolik by to všechno asi muselo stát, aby to jejich peněženka pocítila, protože právě Sluneční pobřeží je dost drahé letovisko.  Ale až budeme  mít takový měsíční plat, jako májí angláni, tak slibujeme, že bulharskou ekonomiku v oboru cestovního ruchu určitě podpoříme.

Zajímavý článek o britských turistech , ale v Čechách jsem našla Zde.